Loading...

Lány (zámek, okres Kladno)

Lány (zámek, okres Kladno)

50°7′26″ s. š., 13°57′22,5″ v. d.

Zámek Lány je barokní stavba, jež se nachází na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji západně od Prahy. Zámek je situován na severním okraji rozsáhlých křivoklátských lesů (CHKO Křivoklátsko), jeho součástí je rozsáhlý anglický park, rybník Bahňák, velký palmový skleník a přilehlá Lánská obora. K zámku také patřil hospodářský dvůr.

Od roku 1921 je zámek majetkem státu a stal se oficiálním letním sídlem prezidentů Československa, dnes prezidentů České republiky.[1] 16. prosince 1921 zde byla během návštěvy rakouského prezidenta Hainische a kancléře Schobera podepsána Lánská smlouva (též „Pražská smlouva“), která potvrdila politiku přátelské spolupráce mezi Československem a Rakouskem.

Zámek včetně přilehlého kostela a zámeckého parku je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Zámek Lány

Pojmenování obce Lány vychází ze způsobu dělení půdy, první písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1392, kdy ves vlastnil vladyka Hašek z Lán. V té době připomínané panské sídlo bylo spíše jen dřevěným obytným stavením v rámci poplužního dvora. Lány patřily později k panství Stochov a jako součást stochovského panství koupili Lány v roce 1528 Žejdlicové ze Šenfeldu. Pravděpodobně za jejich éry vznikla renesanční tvrz. Od Žejdliců koupil Lány v roce 1581 vysoký zemský úředník Jiří Bořita z Martinic, majitel sousedního panství Smečno. V majetku Martiniců zůstaly Lány jen několik let, již v roce 1589 byly zakoupeny královskou komorou pro císaře Rudolfa II. Lesy na Berounsku patřily k oblíbeným loveckým destinacím habsburských panovníků a Lány byly trvale připojeny ke královskému panství Křivoklát. Centrem rozsáhlého korunního panství byl hrad Křivoklát, který však koncem 16. století nesplňoval podmínky pro pohodlný pobyt. V roce 1592 proto začala přestavba lánské tvrze na lovecký letohrádek, který byl přízemní stavbou v renesančním slohu. Pravděpodobně podle projektu italského architekta Aostalliho vznikl zámek na půdorysu písmene U se sgrafitovou výzdobou a vodními příkopy.

V roce 1658 přešlo křivoklátské panství včetně Lán jako zástava do držby knížete Jana Adolfa Schwarzenberga. Ten souběžně začal budovat majetkové zázemí v jižních Čechách a po jeho smrti (1683) ztratili Schwarzenbergové o křivoklátské panství zájem. V roce 1685 koupil křivoklátské panství do dědičného vlastnictví hrabě Arnošt Josef z Valdštejna (1654–1708). Transakce vyvolala ve své době značnou pozornost, protože se jednalo o jeden z největších majetkových přesunů v Čechách ve druhé polovině 17. století a Valdštejn za křivoklátské panství s třemi městy, 54 vesnicemi, čtyřmi hrady a dvěma zámky zaplatil třičtvrtě miliónu zlatých. I když Arnošt Josef Valdštejn na svých panstvích v severních Čechách proslul jako aktivní stavebník, křivoklátské panství pro něj mělo především ekonomický význam (založil například železárny v Nižboru). Na obranu proti rozšířenému pytláctví v křivoklátských lesích nechal vybudovat dřevěné oplocení lánské obory, která se s rozlohou bezmála 10 000 hektarů půdy stala největším honebním revírem v Čechách. Dřevěné ohrazení bylo za dalších majitelů v roce 1787 nahrazeno zdí v délce 27 kilometrů. Za Arnošta Josefa Valdštejna zůstal renesanční letohrádek v Lánech beze změny, v roce 1723 nicméně hostil císaře Karla VI. během jeho pobytu v Čechách při korunovaci na českého krále.[3] Arnoštův syn Jan Josef Valdštejn byl majitelem křivoklátského panství od roku 1708, tehdy projevila o jeho majetek zájem královská komora, která měla na základě smlouvy z roku 1685 předkupní právo. Valdštejnem požadovanou sumu ve výši 600 000 zlatých ale nebyla schopna složit, takže Křivoklát včetně Lán zůstal dědičným majetkem Valdštejnů. Jan Josef krátce před smrtí přistoupil k zásadní přestavbě lánského zámku, v roce 1730 byla zámecká budova zvýšena o jedno patro.

Zámecký park

Univerzální dědičkou Jana Josefa Valdštejna byla dcera Marie Anna Terezie (1707–1756), provdaná v roce 1723 za knížete Josefa Viléma Fürstenberga. Marie Anna obohatila zámecký areál přístavbou kostela (1748–1752). Fürstenbergové vlastnili Křivoklát spolu s lánským zámkem do 20. století a patřili k největším pozemkovým vlastníkům v Čechách (na přelomu 19. a 20. století patřilo ke křivoklátskému velkostatku 39 000 hektarů půdy). K dalším stavebním úpravám zámku v Lánech přistoupil kníže Karel Egon II. z Fürstenbergu v letech 1821–1825, kdy bylo přistavěno druhé patro. V letech 1849–1850 byl zrušen vodní příkop a zbořena ohradní zeď, další velkorysé plány na rozsáhlou přestavbu zámku zůstaly ale jen v podobě nerealizovaných návrhů. V roce 1861 byly ale postaveny konírny v novogotickém stylu a na místě vykoupených hospodářských dvorů vznikly skleníky. Po prodeji Fürstenberského paláce v Praze (1883) se zámek v Lánech stal hlavním rodovým sídlem. Proto také došlo za knížete Maxe Egona Fürstenberga k dalším stavebním úpravám v letech 1902–1903, kdy došlo k rozšíření obytných prostor v mansardách ve třetím patře. Zámek měl v té době 60 obytných místností.

Státní statek kanceláře prezidenta republiky

Interiér zámeckého skleníku

Po vzniku Československa vyvstala potřeba reprezentačního, zároveň ale soukromého sídla prezidenta republiky mimo Prahu. V tomto smyslu oslovila Alice Masaryková v listopadu 1919 kancléře Přemysla Šámala. Vzhledem ke konfiskaci majetku Habsburků byly vybrány zámky v Židlochovicích nebo Brandýse nad Labem. K dispozici byl také zámek Smečno, zestátněný na základě předchozích politických aktivit majitele Jindřicha Clam-Martinice. Nabídka přišla též od Silva-Tarouců sídlících na zámku Průhonice. Do užšího výběru se nakonec dostal i zámek v Lánech. Fürstenbergové patřili po rodině Schwarzenbergů k největším pozemkovým vlastníkům v Čechách a nabídka na prodej velkostatku Křivoklát vzešla z jejich snahy snížit dopad pozemkové reformy. Dne 15. dubna 1920 se Národní shromáždění usneslo na zákoně o vedlejších úředních sídlech prezidenta republiky č. 320/1920 Sb. z. a n., jehož provedením byla pověřena vláda (též Židlochovice, Topoľčianky).[4]

Čís. 320. Zákon ze dne 15. dubna 1920 o opatřeních k provedení 2. odst. § 63 ústavní listiny.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1. Vládě se ukládá, aby učinila opatření nutná k provedení ustanovení § 63, 2. odst., ústavní listiny, o vedlejších úředních sídlech presidenta republiky Československé.
§ 2. Zákon tento počne účinkovati dnem svého vyhlášení a provede jej vláda.
Těmito „vedlejšími“ úředními sídly míněna jsou, jak z dějin vzniku onoho zákona lze dovodit, zejména letní sídla presidentova.

František Weyr: Soustava československého práva státního, 1921, s. 218

Vláda na podkladě uvedeného zákona byla oprávněna jednat s knížetem Fürstenbergem ohledně velkostatku v Lánech. V červenci 1921 došlo k uzavření trhové smlouvy mezi Československou republikou, zastoupenou Ministerstvem financí Československé republiky, na jedné straně a Maxem Egonem Fürstenberkem na straně druhé. Koupě se týkala statku Lány s Ploskovem o rozloze kolem 5000 ha, který zahrnoval lesní revíry Lány, Běleč a Ploskov o rozloze 4 725 ha a patronát nad postoupeným kostelem v Lánech se služebnostmi (Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíšova). Cena zámku v Lánech s parkem a příslušnými budovami činila 12 500 000 Kč, ostatní nemovitosti byly vyčísleny na 12 370 000 Kč, celkem 24 870 000 Kč.[5]

Prodej se netýkal veškerých movitých věcí, které se nalézaly v zámku a vedlejších budovách, dále pak veškerých movitých věcí v budově zbrojovny čp. 3 v Lánech. Část věcí převzal Československý stát (např. krb v zámecké knihovně, rezervní motor a rezervní dynamo zámecké elektrárny a dále veškerý živý inventář). Smlouva stanovovala, že Ministerstvo financí Československé republiky uhradí smluvenou částkou v hotovosti částečně dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku předepsané za majetek rodiny Fürstenberků v Československé republice a to ke dni 1. července 1921. Knížeti Maxi Egonovi Fürstenberkovi bylo ve smlouvě také přislíbeno, že mu bude uvolněn jeho dům v Praze čp. 153 na Malé Straně (Fürstenberský palác), který byl v té době pronajat Ministerstvu sociální péče. O tento příslib musel ale kníže Fürstenberk každoročně intervenovat a k uprázdnění domu došlo až 1. června 1927.

K podpisu smlouvy došlo 15. července 1921, 17. července ji podepsal Gottfried Hohenlohe-Langerburg, 20. července ji schválil a podepsal předseda Státního pozemkového úřadu Karel Viškovský a k 1. srpnu 1921 ji schválil a podepsal za svěřenecký soud a civilní soud v Praze pan Schindelka. Do smlouvy byla také vložena klauzule, která Fürstenberkům povolovala výjimku v provádění pozemkové reformy na velkostatku Křivoklát odročením až do období kolem roku 1925.[6]

Následovaly větší stavební úpravy zámku pod vedením hradního architekta Jože Plečnika. Ty byly zaměřeny na úpravu zámku jakož i přilehlého zámeckého parku pro účely využití jako letního sídla prezidenta Československé republiky. Stálé práce započaly se souhlasem knížete ještě před zakoupením zámku (smlouvou z 15. července 1921), a to již 2. května 1921. Rekonstrukce probíhala od 15. července do 6. srpna 1921 a pracovalo na ní 358 dělníků trvale a 120 pracovníků 33 firem na dohodu. Celkové náklady dosáhly 3 miliony Kč.

Prezident Masaryk byl o průběhu přestavby průběžně informován i při svém léčebném pobytu na ostrově Capri a sám schvaloval osobně všechny úpravy, navržené v projektu Jože Plečnika. Práce samotné řídil stavitel Karel Fiala spolu se stavebním technikem Jaroslavem Veverkou. Zajímavým způsobem upravil prof. Plečnik v tomto parku i okolí zámeckého rybníčku (tzv. "Bahňáku"), u nějž se scházeli za krásných letních dní též Masarykovi a Čapkovi Pátečníci. Antická fontána s dórskými pilastry má pět lvů chrlících vodu, představujících "Čechy", "Moravu", "Slezsko", "Slovensko" a "Podkarpatskou Rus", jako symbol pěti sloupů Republiky československé.

K příjezdu prezidenta Masaryka ve čtvrtek 11. srpna 1921 v 18. hodin zvláštním vlakem přímo na zámek Lány nechala buštěhradská dráha zřídit nově lánské nádraží, upravit trať, nádražní budovy, zvláštní komfortní čekárnu pro prezidenta a nařídila, aby ode dne 1. srpna 1921 v lánském nádraží zastavovaly všechny rychlíky.

V přízemí zámku se nacházely hospodářské úřadovny, kuchyně, byty personálu, úpravny a místnosti pro hradní stráž. První poschodí s novým balkonem, na který navazoval kuřácký salon, bylo určeno pro reprezentační prezidentské účely a částečně bylo ponecháno v původním francouzském renesančním slohu. Kuřácký salon s nástěnnými loveckými malbami byl zařízen nově. Vedle něj se nalézal hudební salon, dámský salon, velká jídelna s tzv. rampovým osvětlením a přípravny. Nábytek byl dovezen z Pražského hradu. Reprezentačních místností bylo celkem pět. K nim přiléhaly čtyři prezidentovy pracovní místnosti (čekárna, audienční síň se salonní garniturou, pracovna a prezidentská knihovna).

Na druhém poschodí se nacházelo 16 místností, které byly vyhrazené prezidentovi a jeho rodině. Ve věžovém rizalitu byla umístěna prezidentova ložnice s výhledem do parku, na kterou navazovala šatna a koupelna. Při prezidentově salonku se nacházela malá rodinná jídelna a s ní sousedil salonek prezidentovy manželky a její ložnice. Ostatní místnosti ve druhém patře sloužily hostům. Třetí patro bylo upraveno pro hosty a úřednictvo. Jednotlivé pokoje pro hosty doplňovaly koupelny. Dostavěny byly také tři výtahy a vytápěcí komory.

Vedle zámecké budovy se opravovaly i hospodářské budovy, přičemž velká část koníren byla zrušena, zřízena byla pošta, telegraf a telefon, elektrické osvětlení, kasárna pro 40 mužů hradní stráže, dále byty a menza pro úředníky a služebnictvo, velká čítárna, hřiště. Mnoho práce bylo vynaloženo v zámecké zahradě, kde se opravovaly také besídky, skleník a střelnice, současně se opravovaly i všechny budovy na panství i hospodářské dvory.[7]

Správu státního statku v Lánech měla na starosti Kancelář prezidenta republiky (za odborné porady generálního ředitele státních statků inž. Opletala a jeho zástupce ředitele inž. Arha),[8] konkrétně odbor III. pro záležitosti stavební, administrativní a hospodářské, který spravoval i Pražský hrad s příslušenstvím. Šéfem odboru byl ministerský rada František Blažek, který měl k ruce radu Dr. Jana Svobodu. Hospodářským správcem na statku byl Vojtěch Strava a lesním správcem Karel Paclt. Mimo odbor byl zřízen referát 14. pro správu domácnosti prezidenta republiky a správu zámku v Lánech, kterou měl na starost generál Viktor Hoppe (po něm Felix Nevřela).[9]

Státní statek v Lánech vykazuje přebytek 136.100 Kč. Statek má sloužiti státní representaci, což se týká především lesního hospodářství, z něhož téměř polovina jest obora, která je přírodní reservací. V hospodářství polním se počítá se zvýšenou prosperitou statku Lánského, které má býti docíleno zvýšením produkce mléka a přeměnou dosavadního extensivního hospodaření na hospodaření intensivní. Tato přeměna vyžaduje jistých nákladů, které jsou však vyváženy zvýšeným příjmem.

—Venkov, 14.11.1933, s. 1[10]

Po druhé světové válce byly u Kanceláře prezidenta republiky zřízeny samostatné referáty:

  • Referát F (rozpočet, finanční kontrola, daně, dávky, poplatky): přednosta Jaroslav Horníček, kterému byla přidělena účtárna a důchodová služba v Lánech.
  • Referát O: přednosta Dr. Alois Brynda, Dr. Lev Urban, Dr. Bohumil Koloušek, Maxmilián Landík, kterému byly přiděleny pomocné úřady kanceláře:
1. Hospodářská správa statku Lány: přednosta Ing. Dr. Richard Svoboda
2. Lesní správa statku Lány: přednosta: Ing. Václav Piš
3. Správa zámku v Lánech: přednosta Felix Nevřela
4. Účtárna
5. Spisovna
6. Správa domu presidenta republiky
  • Referát H: přednosta Dr. Antonín Schenk (agenda: Administrativní a hospodářské záležitosti pražského hradu, zámku v Lánech, obytných a jiných budov ve správě KPR, správa státního domu prezidenta), kterému byly přiděleny: Stavební správa pražského hradu a Hospodářská správa pražského hradu.
  • Referát L: přednosta Ing. Jan Zatloukal Ing Agenda, v jehož kompetenci byla agenda plánování lesního, zahradního a polního hospodářství, administrativní a hospodářské záležitosti lesní správy v Lánech, správa statku v Lánech, správu zahrad pražského hradu, správa zahrad v Lánech, správa obory Hvězdy.[11]

Od 1. ledna 1949 byly státní lesy z Čsl. státních lesů a statků vyděleny. Státní statek kanceláře prezidenta republiky v Lánech byl v roce 1960 předán Vysoké škole zemědělské jako její školní statek, zámek a lesní správa byly zařazeny do společného organizačního útvaru Lesní správa a zámek Lány.[12]

Prezidentské sídlo

Zámek je spojován především s osobou prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, jenž si zdejší zámek velmi oblíbil (přijel sem zvláštním vlakem přímo z Itálie, z pobytu na ostrově Capri, ve čtvrtek večer 11. srpna 1921) a považoval jej za svůj domov, využíval jej nejen pro odpočinek a relaxaci, ale jako klidné místo pro práci. Prožil tam celých 17 let. Ostrahu lánského zámku tehdy zajišťovali českoslovenští legionáři.[13]

V zámku zřídil i kino, kde nechal promítat filmy pro místní občany (poslední film, který se tam promítal za Masarykovy přítomnosti, byl Hrdinný kapitán Korkorán s Vlastou Burianem v hlavní roli). Na zámku přijal též řadu státních návštěv i osobností světového kulturního a vědeckého života. Okolí využíval pro jízdu na koni a po roce 1934 v kočáře, zejména se svým synem Janem Masarykem.

Po své rezignaci v roce 1935 se sem i s rodinou přestěhoval prakticky natrvalo. Po své smrti si přál být pohřben na lánském hřbitově. Jeho hrobka se nenachází v zámeckém parku, ale ve staré části obecního hřbitova v Lánech, kde odpočívá spolu se svou ženou Charlottou, synem Janem a dcerou Alicí.

Po jeho smrti 14. září 1937 byl lánský zámek využíván jen velmi málo, respektive pouze příležitostně. V době druhé světové války zde pravidelně pobýval protektorátní prezident Emil Hácha, který dal zřídit na okraji Lánské obory za Jurkovičovou vilou malíře Horníka přírodní koupaliště pro veřejnost s převážně dřevěným vybavením, jehož pozůstatky (vodní plocha) se zachovaly do dnešní doby. Jako letní sídlo jej využíval také komunistický prezident Klement Gottwald a později i ostatní komunističtí prezidenti.[14][15]

Zámek koncem 40. let nebyl trvale obýván, Gottwald tam jezdil jen občas, a tak se stalo, že budova poněkud zpustla a interiéry byly zanedbané. Když Marta zámek navštívila a rozhodla se v něm zůstat přes noc, vlhké parkety a nábytek v teple začaly pracovat, a Marta po probdělé noci, plné děsu, rychle odjížděla zpátky do Prahy.

—Pavel Kosatík: Devět žen z hradu, s. 177

Po roce 1989 byl zámek využíván prezidenty Václavem Havlem, Václavem Klausem i Milošem Zemanem, který zde 17. prosince 2021 jmenoval vládu premiéra Petra Fialy. Zámek není pro veřejnost přístupný, přístupný je pouze zámecký park, kostel a skleník.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Kde prezident hledá klid. Lánský zámek slouží jako soukromá rezidence. iDNES.cz [online]. 2018-02-03 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-13]. Identifikátor záznamu 130646 : zámek s kostelem a parkem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. VÁCHA, Štěpán a kolektiv: Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723; Praha, 2009; s. 470 ISBN 978-80-7432-002-6
  4. Zákon č. 320/1920 Sb.. www.beck-online.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. 
  5. SOA. Fond Velkostatek Křivoklát – Nový archiv. Smlouva o odprodeji Lán, sig. G 9342, inv. č. 2546.
  6. KAUCKÁ, Kristýna. Pozemková reforma na velkostatku Křivoklát. [online]. Praha: 2013. Dostupné online. 
  7. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 07.08.1921, 16(184). s. 3.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  8. Čas. V Praze: Jan Herben, 28.10.1921, 31(253). s. 2.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  9. Ročenka Československé republiky. Praha: s.n., 1924, 3(1). s. 68.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  10. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.11.1933, 28(266). s. [1].
  11. Organisace československého státního zřízení: Přehled státních úřadů a veřejných institucí s rozvrhem jejich agend. Praha: Orbis, 1946. s. 64-65.
  12. Ladislav Novák: Kancléřem tří prezidentů, Petrklíč, 2002, s. 32.
  13. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. 1. vyd. Karviná: Paris Karviná, 2019. 206 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87173-47-3, ISBN 80-87173-47-3. OCLC 1107861342 S. 169–170, 189–190. 
  14. Fotobanka ČTK - K. Gottwald v Lánech. multimedia.ctk.cz [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  15. Fotobanka ČTK - A. Zápotocký v Lánech.. multimedia.ctk.cz [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Search stories